Vášeň pro klasiku
„ Dříve byla auta konstruována srdcem a duší – ne počítači.“," říká Ion Tâmpu technický zástupce společnosti Seco Tools, Rumunsko, a nadšený sběratel automobilůION TÂMPU, TECHNICKÝ ZÁSTUPCE SPOLEČNOSTI SECO TOOLS V RUMUNSKU, SVĚDOMITĚ PRACUJE SE ŠPIČKOVÝMI NOVÝMI TECHNOLOGIEMI, ALE SOUČASNĚ SE I RÁD VRACÍ KE STARÝM TRADICÍM.
Ion Tâmpu založil klub majitelů veteránů Old Cars Club Transilvania v roce 2005. „Naším hlavním cílem nebylo mít mnoho členů, ale spíše sdružovat skutečné nadšence s klasickými auty,“ říká.
Klub každý rok pořádá soutěž rallye a pomáhá jiným klubům s organizováním podobných událostí.
Na závodech veteránů nejde jen o rychlost, jako je tomu u jiných automobilových závodů, ale jsou zaměřeny na přesnost. Jde o udržení tempa jízdy, nebo jak říká Tâmpu, „udržení přesné rychlosti za účelem dosažení cílů v přesném čase.“
„STARÁ ŠKOLA FUNGUJE!“ říká Ion Tâmpu, technický expert, který posledních šest let poskytuje technickou podporu zákazníkům i prodejnímu týmu společnosti Seco Tools. „Můžete zlepšovat a inovovat věci nejmodernější technologií, ale pokud něco nefunguje, je vždy užitečné začít od začátku a vrátit se k základům.“
Tâmpu je často na cestách, navštěvuje zákazníky a poskytuje podporu a technickou pomoc, ať už se jedná o zlepšování řezných procesů, žonglování s parametry frézování, nebo nalézání způsobů pro zlepšování produktivity. „Funguji jako řešitel problémů. Jsem zde, abych pomáhal zákazníkům a zlepšoval jejich situaci,“ říká, když vysvětluje, že přizpůsobuje produkty společnosti Seco podmínkám a strojům, které se liší sektor od sektoru a místo od místa.
Než nastoupil do společnosti Seco, pracoval Tâmpu jako konstrukční technik pro kanadskou ocelářskou společnost. Pracoval také v automobilovém průmyslu jako strojní inženýr a říká, že stejné technické principy platí bez ohledu na odvětví. „Teorie je stejná. Co je odlišné, to jsou jenom různé způsoby použití.“
Iona Tâmpu ohromně těší to, že je schopen aplikovat všechny své technické a inženýrské znalosti ve své současné práci u společnosti Seco, i ve svém koníčku, kterým jsou stará auta. „Bylo mi teprve pět let, když jsem viděl sportovní vůz VW Karmann Ghia, a pamatuji si, že jsem si pomyslel: ,Auta - to je něco pro mě!‘“ říká.
Toto dětské nadšení ho dodnes neopustilo a výsledkem je, že ve svém domovském městě založil „Old Cars Club Transilvania“, klub majitelů veteránů, který se angažuje v pořádání soutěží rallye a jiných událostí.

Když Tâmpu popisuje renovaci starých aut, je zcela jasné, že svého koníčka považuje za ušlechtilé poslání. „Stará auta v sobě nesou duši svého konstruktéra,“ říká. „Byla konstruována srdcem a duší – ne počítači.“
Vezměte si takovou kultovní klasiku, Volkswagen Brouk: „To byla spolehlivá, dobrá konstrukce, kterou je dnes téměř nemožné okopírovat,“ vysvětluje Tâmpu. „Dnes všechna auta vypadají stejně a máte z nich stejný pocit. Liší se pouze emblémem.“
Jeho prvním autem byl právě Brouk s plátěnou střechou. Poté si Tâmpu koupil východoněmeckého Trabanta. „To bylo dobré auto, ale v 90. letech 20. století bylo obtížné ho udržovat, protože se po [rumunské] revoluci těžko sháněly náhradní díly.“
Dnes on, i jeho kolegové – sběratelé, většinu dílů dovážejí – pokud je ovšem objeví. Také staré díly restaurují, přičemž často naleznou potřebné součástky na vrakovištích.
V SOUČASNÉ DOBĚ TÂMPU VLASTNÍ Fiat 1800B s šestiválcovým motorem a Renault 16, obě auta z roku 1967. Často s nimi vyráží na vyjížďky, ale jinak, podobně jako většina dalších sběratelů veteránů, se spíše snaží svůj koníček příliš nevystavovat na odiv. „Dříve, v komunistickém režimu, bylo sbírání veteránů považováno za elitářské, za koníček pouze pro bohaté.“
Dnes se přístup mění, říká Tâmpu, a dodává, že zejména mladí lidé jsou často fascinováni, když ho vidí ve vozech z roku 1967. „Nemohou uvěřit, že tato auta stále jezdí. Ve skutečnosti se ale základy příliš nezměnily. Auta mají stále čtyři kola, motor a volant. Stará auta můžete modernizovat, ale mentalita a metody staré školy stále fungují.“